sobota 29. února 2020

Rumba, baby!

latinské držení,
hudba hýbe celým tělem,
příprava,
za první dvě lekce museli dohnat celý minulý ročník a kolébky byly dlouho předčasné,
on se sebevědomě pohupuje v obyčejných tanečních botách za tři šest, žádných hodobóžových,
ona se rozvlňuje v bocích, až se jako hvězdy na obloze objevují a schovávají její mateřská znaménka na břiše v síťovině jejích nádherných premiérových šatů,
on se dívá na ni,
ona se dívá na něj,
á
on od levé vede základním krokem do čtverce vpravo,
oťukávají se,
chce si ji prohlédnout,
on zvedá ruku a vyzývá ji k podtáčce,
ona se mu v ladné alemáně ochotně ukazuje v celé své kráse,
v už dokonalých kolébkách vpřed se se svým šarmem naplno přihoupá až k její vůni,
mohla by to být ta pravá,
kolébkami vzad zase ona vede svou zatím nejasnou odpověď,
mohl by to být ten pravý,
svítá mu naděje,
otáčkou vlevo ji bere na spontánní výlet jako malou ukázku toho, co jí nabízí,
pak si ji překrokem vlevo až velmi na blízko k sobě natáčí a zadívá se jí přitom hluboko do čí,
ona klopí zrak a dělá drahoty,
nevzdává to,
se stejnou naléhavou otázkou v očích si ji natáčí k sobě ještě jednou překrokem vpravo,
ona opět klopí zrak,
tak nic,
základní krok a znovu.

čtvrtek 2. ledna 2020

Ty kluku!

Jedině z úst nejoptimističtějšího člověka, kterého znám, zní tahle jeho oblíbená vnoučata děsící básnička mile:

Ležel strom na cestě
a duch kráčel ke své nevěstě.
Byl večer tmavý, mlhavý
a duch se praštil do hlavy.


Děkujeme, dědo, Ty kluku jeden!

středa 1. ledna 2020

Rokabudič pravý

Jsem houževnatá,
divoce rostoucí rostlina,
objevená nedávno
osadníky z Nového světa.

Věř síle mé půdy
a píli mých včel,
vypij mě.

Ber si, co s láskou
mezi trny dávám,
vzpružím Tě!

PF 2020