čtvrtek 4. dubna 2019

Ana Rivera: O tom se nekecinkuje

(První pokus o sonet. Williame, promiň.)

Z lázní píšu, hlavu v dlaních,
že sním k lásce jednou doletět,
za okem, uchem, nosem živ dojít,
srdcem se nechat vést, zpět nehledět.

Kroky nedbat, kolena o zem dřít,
s myslí pevnou, kámen by se hnul,
i nevěřit, ale nepřestávat snít,
až tam dojít, kde strach má svoji sluj.

Na konci sil své slunce rozeznat,
vzpřímeně živlům stát, očima nehnout,
na vzácný mžik se štěstím se potkat,
dýchat a cítit zas koutky cuknout.

Ty sám přemýšlel jsi o tom někdy?
Žít, nepočítat zítřky, ale od kdy?


Žádné komentáře:

Okomentovat