pátek 24. ledna 2025

Láska až po kysané zelí

Jako by toho nebylo málo, s podzimem bývá společnost zmítána dalším ostře polarizujícím fenoménem, který má moc rozdělovat páry i dává možnost zase se přiučit umění respektu, tolerance a kompromisu.

Těžko popisovat texturu, chuť a vůni někomu, kdo nikdy neobjímal svůj vlastní keramický štandlík. Není divu, sám bych taky nikdy nezamíchal krupičnou kaši ani nepřekousnul dršťku.

Miniaturních ústupků lze snad jednou dvakrát dosáhnout připomenutím slibu v dobrém i ve zlém, ale naštěstí jsou kolem nás lidé, se kterými zelí sdílet lze.

čtvrtek 16. ledna 2025

More today than yesterday

Zázrační The Spiral Starecase chtěli upoutat i neobvyklým pravopisem pro případ, kdyby modrá saka a bílé kalhoty nestačily. Veškerou energii a odvahu vložili do jediného hitu svého jediného alba a pak se špatným managementem a čirou smůlou rozpadli do spár chodníku slávy jiných.

Dnes nám tato ojedinělá událost konce šedesátých let minulého století může posloužit jako připomenutí, že všechno, co děláme, je vždy poprvé, a zároveň naposledy a že je potřeba si tu sílu každého jedinečného přítomného okamžiku vědomě a náležitě prožít.

Mezi muzikanty je tato píseň známá jako hammondové peklo. Je to poskakující shuffle, který chcete mít v paměti jako trvalé dědictví. Její dobře propracovaný text je, jak jinak, o tom nejdůležitějším.

Pusťte si ji a pak se jí zkuste zbavit.

čtvrtek 9. ledna 2025

Hysterie suvenýrových lžiček

Snad pasé je hektické cestování a nesmyslné honění se za něčím, čeho je všude dost. Kdo by dnes ještě chtěl co nejrychleji všechno vidět, udělat, odškrtnout si, natlačit se, něco vystát a zabrat, když skutečné suvenýry přicházejí samy?

Vyletěli jsme s batůžky na čtyři dny na jediné místo. V hotelu na stěně měli dávno zapomenuté nástěnné elektrické zařízení na nažehlování kalhot a i hruška k snídani tam byla minimálně čtyřhvězdičková. Pomalým kocháním jsme nachodili čtyřicet kilometrů. Nečekali nic a dostali úplně všechno, včetně prohlídky střech největší evropské katedrály v jediný slunný den, stolu v plné restauraci s tradiční kuchyní jen oslovením číšníka a šťastného návratu domů den předtím, než letiště znehybnilo počasí.

Teď nám bude výlet při ranním listování šatníkem připomínat nápaditá sukně z marocké vlny s květy a kapsami, která na nás čekala úplně sama ve vyhlášené nákupní čtvrti, a přesto nestála majlant, což je slovo pocházející z německého názvu italského města Milán, jednoho z nejbohatších měst historického obchodního světa.

A vzpomínám si, jak jsem si při vybírání ubytování říkal, že tam nebude moje milovaná vana, kterou doma nemáme a kterou bychom si mohli dovolenkově po večerech po vrch napouštět a trávit tam hodiny povídáním.

Vesmír ale zápory neslyší.