První účetní knihy mi vedl děda, jeho číselný rukopis v nich používám dodnes. Ten říkal, že peníze se musí točit, což na mém účtu dělají pořád a většinou potají. Ze školy si ještě pamatuju ten pocit úlevy, když se na konci předlouhého postupu objeví správné číslo. Dnes už vím, že můžu kdykoliv potřebovat správně zapsat kód originálního dílu Ducati. Jak ale vysvětlíte, že se syn se svým oblíbeným číslem 23 potatil?
Matikáři by hned každé číslo nejraději s chutí zlogaritmovali, a některé jsem dokonce viděl psát pětku odspoda, ale pro jazykáře jsou jen hezká, některá.
Žádné komentáře:
Okomentovat