Helena Monsterová

Někoho jsem potkal. Je to pravá Italka. Pochází ze slavné zámožné rodiny. Její otec je velké zvíře, ale určitě nebude mít nic proti. Je přesně taková, jakou jsem si ji představoval. Sebevědomá i stydlivá, krotká i nesnesitelná. Vypadá roztomile, ale chytá napoprvé a dokáže se dost rozpálit. Je krásně okatá. Má návykovou vůni a její barvy oslňují zem. A ten její hlas! Když promluví, je k nezastavení. Není těžké si ji idealizovat. Není těžké představit si, co všechno je s ní možné. Ale je těžké jí odolat. Stačí se jí dotknout na správném místě a neskutečně to rozjede. S ní lze být v mžiku kdekoliv. Člověka nutí začít plánovat. Nebo jen žít a neplánovat nic.

Seznamujeme se. Je jí teprve 16 a venku je ještě chladno, tak se na ni zatím jen chodím dívat do garáže.

PS: po generálce u pana mechanika bije srdce Heleny skoro jako když se narodila. Všechny změny jsou uvnitř a jen jedna navenek - místo korálků má teď na zápěstí ocelový řetěz.

Korektury a revize překladu

Ajajaj, tady někdo udělal chybu (slušná varianta zvolání). Zvládnu to opravit? Ano, ale nerad. Znáte to, někdy stačí věci jen poklepat, uhladit, lehce porovnat a všechno je, jak má být. Někdy je to prostě nepoužitelné a musí se začít znovu. S překlady je to stejné.

Někdo byl sevřen nemilosrdným trhem, cenou a termínem a sázka na práci pod tlakem nevyšla? Překládat nebyla jeho práce, a přesto po něm chtěli zázraky? Byl to snad nedouk, který nemohl vidět chyby, co jinému bijí do očí? Přistupuje snad k jazyku z úplně špatné strany? Dostal se až za hranici omluvitelnosti překladatelskou licencí? Omlouvá šílený překlad šílenou předlohou? Otevřel se mu snad takový jazykový prostor, že se v něm ztratil? Pustil se na hloubku problému a zazmatkoval? Vyrazil na dlouhou cestu a došly mu zásoby? Vystavěl strukturu s trhlinami a mírně nakřivo, mávl rukou a spoléhal na to, že nedokonalosti laik neuvidí? Nebo to je jen nedochucené, neslané, nemastné, bez nápadu, něco v tom rachtá, skřípe, nejede to a netáhne? Dráždí to snad čtenáře, ošívají se, a hlavu si můžou ukroutit?

Klid, není pozdě. Ještě nevytiskli tisíce krabiček čajů. Dopis ještě nikoho neurazil. Smluvní strany to ještě nemají černé na bílém. Výroční zprávu ještě nečte investor. Veřejné nápisy ještě nejsou na každém okně. Ke knize ještě nikdo nepřivoněl. K informační tabuli se ještě nikdo po naučné stezce neblíží. Nad jídelním lístkem se ještě nesbíhají sliny. Zoufalec ještě nehledá radu v příbalovém letáku. Soud ještě nevychází ze znaleckého posudku. Mechanik ještě nic nenastavuje podle manuálu. Web se ještě zákazníkům nenačetl. Ještě se to dá opravit. Stačí to jen projít znovu a znovu a znovu. Posvítit si na to vhodným světlem. Vyladit, vylepšit, okořenit. Rozebrat, zkontrolovat základy, oškrabat cihly a vystavět nové tvary. Vlézt pod to, nebát se umazat a najít, kudy to teče. Dát tomu směr, najít cestu ven. Dopřát tomu čas a energii a udělat to jinak, lépe.

Není lepší to přeložit správně hned napoprvé? Přenechte překlady profesionálům. Sami to doma nezkoušejte, hrozí nebezpečí! Je jedno, že překladatelé nebudou mít co revidovat, tuhle práci by totiž nedělal nikdo ani za zlatý slovník.

Děkuji.

Jaro slaví!

Všechno jede dopředu, nic zbytečně necouvá, 

i jaro si hledá cestičku, vytáčí se do otáček, ale jede normálně.

Ranní slunce prozáří cestu a odpolední prohřeje kosti,
pupeny se předvádějí a předhánějí,
růže se probouzejí a už se v zásypech potí,
vstává ušlapaná tráva a těší se na sekačku i na deku,
netrpělivé sazenice se mačkají u oken,
i psi se otáčejí za fenami a ty už zase dělají jakoby nic.

Horký zázvor, med a citrón střídá ledová máta, cukr a limetka,
pomáda se mění ve rtěnku, kulich v kšiltovku,
kabáty jdou na odpočinek do voňavých skříní,
zimní výzdoba dobrovolně prohrává s jarní,
množí se plány na zařizování a vylepšování domova,
i povlečení se mění do rozkvetlých barev a pyžamo se zkracuje a ubývá.

Vzduch se sytí vůněmi a každý nádech osvěžuje,
zajíci po zimě protahují svůj skok a tisknou na polích stopy do bláta,
zvědaví pstruzi častěji vyjíždějí z tůní vyhlížet rybáře,
neopeřená písklata, kam až ucho doslechne,
i dirigenti se dostávají do tempa a ženou své soubory veseleji.

I lidé se rodí a zrovna teď určitě někdo s jarem a sluncem slaví nepodstatné číslo.
Všechno nejlepší kamkoliv!