Legraci si někdy děláme z profesí, před kterými jindy zase smekáme.
Jarda se během civilní služby staral o tělesně postiženého žáka na základní škole. Jednou šel výjimečně suplovat do první třídy a začal: „Otevřete si slabikář na straně 52.“
„Proč jsi přestal učit v ZUŠ?“ ptal jsem se Honzy, jehož výuku klavíru si všichni velmi pochvalovali. Odpověděl: „To se nedalo, nic jsem neudělal, pořád se mi tam střídali žáci.“
Jako starostlivý páníček jsem prohlásil, že budu chodit ze školy domů, abych malou Mafii vyvenčil, aby nebyla celý den zavřená sama doma, a Wága se zeptal: „Myslíš, že by nevydržela do půl jedný?“
středa 22. dubna 2020
pondělí 20. dubna 2020
Každý den na Oskara
Na záporné role si ji neumím vůbec představit. Začínala v koutě. Roky se od srdce nezasmála, ale roztála, když jsem ji jako dosud neznámou objevil a nabídl jí životní roli. Vzpomínám si, jak mi tenkrát hned došlo, že by se hodila do stovek rolí, které jsem už měl v hlavě a se kterými bychom určitě dobyli svět. Když se jí zeptáte dnes, jestli si takhle po večerech uvědomí, jak její každodenní herecké výkony působí na lidi kolem, jak ten dechberoucí biják nebere konce, odpoví s ladným gestem ruky jedním slovem.
Vůůůbec.
čtvrtek 16. dubna 2020
Křeslo pro hosta
Jste aktuálně nejúspěšnější původce pandemické nákazy na světě. Jaké to je, Koronavire?
Saskio, rajcuje mě obracet lidem život vzhůru nohama, nechat je hrábnout si až na dno, vidět je bezradné a vyděšené. Nemohou se objímat ani vídat. V rouškách se nepoznávají.
Zvážil jste lidský faktor? Oni se nikdy nevzdávají.
Máte pravdu, jsou neuvěřitelně inovativní. Ženy šíjí roušky po stovkách, mladí koncertují seniorům pod oknem, lékaři zasahují v potápěčských maskách, učitelé si čistí zuby až v poledne, bankéři pracují z domu.
Dovolte osobní otázku, jak se vidíte do budoucna?
Pokud lidé změní své myšlení, jejich imunitní systém to odkouká a to já osobně do budoucna vidím jako obrovský existenční problém.
Saskio, rajcuje mě obracet lidem život vzhůru nohama, nechat je hrábnout si až na dno, vidět je bezradné a vyděšené. Nemohou se objímat ani vídat. V rouškách se nepoznávají.
Zvážil jste lidský faktor? Oni se nikdy nevzdávají.
Máte pravdu, jsou neuvěřitelně inovativní. Ženy šíjí roušky po stovkách, mladí koncertují seniorům pod oknem, lékaři zasahují v potápěčských maskách, učitelé si čistí zuby až v poledne, bankéři pracují z domu.
Dovolte osobní otázku, jak se vidíte do budoucna?
Pokud lidé změní své myšlení, jejich imunitní systém to odkouká a to já osobně do budoucna vidím jako obrovský existenční problém.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)