Farewell, Elton John!

Poprvé se mi zastavilo srdce, když mi lístky na koncert světového rozlučkového turné fenomenální autorské legendy Sira Eltona Johna v Mannheimu přinesl Ježíšek. Podruhé to bylo při zprávě těsně před odjezdem, že termín byl pro nemoc zrušen, ale týž den jsme objednali nové lístky do Curychu. Potřetí, když nás nepustili dovnitř, protože se ukázalo, že vstupenky pocházejí z podvodného webu, a znovu, když ještě měli k prodeji nové, a zas, když jsme zjistili, že místa, která na nás čekala, jsou tak výjimečná, že osobnější naše setkání s ním ani být nemohlo. Pak už mi jen dvě a půl hodiny bušilo s každým jeho tónem, gestem a úsměvem. Byl jsem u toho a byl to koncert.

Jak jinak než pompézně by se měly dospělým servírovat dětské sny. Cestovat stovky kilometrů, utratit tisíce, a přitom nelitovat ani koruny s vědomím, že se to opravdu stane. Vzal jsem si na sebe tričko s mladým Eltonem Johnem pózujícím ve dřepu s fotbalovým míčem v dresu jeho milovaného Watfordu a pyšnil se starými brýlemi z přílohy módního časopisu nápadně připomínající kolekci z jeho obchodu, který k nám své skvosty ještě nezasílá. Nepřekvapilo by mě, kdybych našel způsob, jak je sem dostat.