Kdo se schovává v uniformě?

Ostatní živočichové také dokáží svým tělem i bez hlásky sdělit všechny potřebné emoce, ale lidé to dotáhli ještě dál. Oblékli se a tím dokázali mlčky a na první pohled udělat dojem. 

Jak máme poznat, kdy uniforma korunuje schopnosti, a kdy naopak kamufluje neschopnost? Uvěříte člověku v bílé uniformě, který se prochází po chodbách, pohazuje si svazkem klíčů a jeho čekárna je plná rukojmích? Jsme zmateni, když renomovaná lékařka dá televizní rozhovor v rozcuchu a rockerské kožené vestě s nášivkou orla přes celá záda. Která slupka je ta pravá? Má montérky, protože hlídá sběrný dvůr, nebo protože šlechtí býky? Má je jen část dne, protože si dopřává příležitostnou autoklempířinu, nebo je po letech oblékl, protože se až v důchodu konečně pustil do manuální práce, kterou má tak rád? Málem své známé nepoznáváme, když je náhodou potkáme bez uniformy.

Je úžasné zjistit, kdo je kdo podle toho, jak se oblékne, a ještě úžasnější je, když se úplně spleteme. Poznáte profesi podivného pobledlého pána odvedle, který dopoledne, kdy jsou všichni v práci, v teplákách vynáší koš dřív, než si přečtete jeho jméno pod oceněným překladem slavné knihy? Pokývnete uznale hlavou, když na vernisáži oprávněně glorifikují umělce, kterého byste mimo výstavní síň tipli na vítěze profilové fotky nadace na podporu bezdomovců? Ostýchali byste se očima viset na kredenciózní paní, která se látkami jdoucími krejčím do metrů proměnila v nepřehlédnutelnou distingovanou dámu? Dokážete si vůbec představit, jak by vám mohla učarovat dívka v pohorkách a maskování hajného, kdyby ji jediná věc dámského šatníku na ni navlečená zviditelnila v půvabnou vílu?

Uniformováním se šíří stereotyp společenského postavení, generalizují se profese a ztělesňuje se důvěra. Ale co ti dnešní nečitelní pánové v oblekových mimikrách? Jsou všude. Kdo z nich je profesionál, a kdo budižkničemu?